Bohové a náboženství vikingů a slovanů

K životu našich předků patřilo i náboženství a v době o kterou se zajímáme probíhal v Evropě svár mezi pohanstvím a křesťanstvím. Mnoho panovníků nechalo pokřtít sebe a ke křtu donutili i svůj lid. Pohanství však neřeklo poslední slovo a odehrálo se i mnoho povstání s náboženským obsahem.

Jak Slované tak i Vikingové uctívali velké množství bohů a bohyň a všechny je zde jmenovat nebudeme.

Na rozdíl od křesťanů se zde jen pomalu tvořila náboženská infrastruktura – místa kultu a kněžstvo – tento proces proběhl až později u Polabských Slovanů, kde služebníci Bohů shromáždili i velkou světskou moc, ta však neměla proti rozpínavosti německých císařů dlouhého trvání.

Křesťanství bylo na severu, východě a ve středu Evropy zprostředkováváno ze dvou ohnisek Říma a Konstantinopole. To na kterou stranu se panovníci přiklonili, mělo dalekosáhlé důsledky v kulturní i politické oblasti.